J nebo j?

21. listopadu 2011 v 15:56 | Kopytnateček |  Příhody Malého Kopytnatečka

Takhle to přátelé dopadá,
když se slimíkem nevíme co by
joupama jsme dělali.





Když jsou dlouhé, zamračené a ještě k tomu deštivé dny hodně z nás neví, coby z nudy vyvedlo. Takhle nějak na tom jsme i mi v Kopytnatečkově. Se Slimíkem a Vydronelkou v takové dny vymýšlíme různé lumpárny. Válíme se v horách polštářů u kamínek a nahříváme si tlapičky, kopýtka a ulity.
I nedávno nás takový den přepadl a jak jsme si tak hověli v těch péřových podložkách, navštívila nás nuda. Pozorovali jsme malé vydří miminko, jak se převaluje v polštářích a snaží se z nich dostat pryč. Když Slimík najednou prohlásí:
,,Kdyby miminka uměla hned mluvit prostě by nám teď Vydronelka řekla, že chce jinam a nemusela by tu tak bojovat s těma péřákama."
,,To sice ano ale my bychom neměli potom co pozorovat" odpovědělo jsem.
A jak jsme tak dál pozorovali Vydrýska nějak nás napadlo, že děti hned nemluví jako všichni velcí a začali jsme rozebírat řeč dětí.
Zkoušeli jsme šišlat a různě drmolit, až jsme došli k nápadu, že vyzkoušíme, jak by se nám mluvilo bez -r-.
Zabavilo nás to na dlouho a smích na rtech nám to vykouzlí ještě dnes, když si na to zamračené odpoledne vzpomeneme. Nejzábavnější pro nás bylo, když se mě slimík zeptal, jestli vím, jak vypadá jak a já v tom zmatku j a r myslelo jenom na raka a tak jsem s vážným obličejem odpověděla, že jak má klepeta, což byl omyl nad omyl, slimí totiž myslela jaka jako kopytnatce :)




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama