Srpen 2012

Na louce

31. srpna 2012 v 19:55 | Kopytnateček |  Ateliér
Málo který člověk může říci že viděl vílu. Tahle slečna to štěstí měla, otazkou je, zda to není jen rusalka která tančila na louce a s malou vílou vedla jen nějaký veselý rozhovor.
Kreslilo jsem to za pomocí pastelek a na A3ku :)




Není máma jako máma

23. srpna 2012 v 8:55 | Kopytnateček |  Malý Kopytnateček píše pohádky na téma týdne
Každé děťátko, mláďátko prostě každý by měl mít tu svou maminku. Tu která obejme, přečte pohádku, pohladí, vysvětlí jak přežít na tomhle světě. Ne každý má ale tohle štěstí. Já svou maminku mám a tak nevím jaké to je, ale jsou tací kteří svou maminku třeba nikdy ani nepoznají. A takovýhle příběh se odehrál i u nás v Kopytnatečkově.




Co mu asi říká

20. srpna 2012 v 10:30 | Kopytnateček |  Ateliér
Naše malá Vydronelka si častěji než s námi povídá se svými plyšovými přáteli. Když jí pak tak
pozorujeme, často by jsme i věřeli, že jí ti maňásci odpovídají. Je to velká zábava a tak jsem se rozhodlo že zjistím jestli i lidské dětičky si rády povídají se svými plyšovými přáteli. Světe div se prý také.




Noční Kopytnatečkov

19. srpna 2012 v 10:00 | Kopytnateček |  Ateliér
Když sluníčko sní si svůj sluný sen v Kopytnatečkově začíná noční život. Létají noční Bručlouni, kvetou zvláštní květiny, bodliňáci dupou po cestičkách. Jednou jsem šlo spinkat trošku déle a nechalo se tím nočním životem inspirovat.
Tentokrát jsem k zachycení své inspirace nepoužilo ani tužky, ani pastelky dokonce ani žádné barvičky, ale kreslilo jsem za pomocí tabletu :)

Černý kočičák

16. srpna 2012 v 18:30 | Kopytnateček |  Malý Kopytnateček píše pohádky na téma týdne

U nás v Kopytnatečkově jsou všichni hrozně moc pověrčivý. Když přijde před zimou kominík vyčistit komíny tak se všichni chytají za knoflíky, nestavějí bochník vzhůru nohama, aby jim do chaloupky nepřišla bída, nepodchází žebřík, ale nejvíc se bojí černých koček. Ty prý přinášejí velkou smůlu, navíc naše želva Matylda, která je tu už odnepaměti tvrdí že černé kočky jsou mazlíčky samotného pána pekel a tam že nikdy nic dobrého nevzniklo. Já vám teď ale povím, jak jednu z těchto pověr jsem u nás zrušilo.


Kapesník

16. srpna 2012 v 9:15 | Kopytnateček |  Ateliér
Když jsem jako malé jezdilo k babičce na prázdniny vždy se mnou jezdil i plyšový méďa. Jedno léto ale méďa zůstal doma. Hned jsem se začalo obávat kdo se mnou bude nocovat v tom tmavém pokoji. Rázem jsem se chtělo vzdát těchto prázdnin a vrátit se domů za méďou. To by ale nebyl můj tatínek aby něco nevymyslel. Z jednoho baťohu vytáhl bílý velký kapesník, na jednom cípu udělal uzlík, a tužkou do něj udělal dvě čárky jako očka. Podal mi ho a řekl že to je takový můj nový cestovní kamarád.

Jocker

15. srpna 2012 v 19:30 | Kopytnateček |  Ateliér
Čeho se nejvíce bojíte? Vím že paní ježura se bojí malých štěkajících pejsků, Slimáček nemá rád červy, pan Myšák se bojí pavouků a já? Já se nejvíce bojím klaunů,mimů, kašpárků, krom nich jsou to všichni kdo mají nějak zamaskovaný obličej. Možná vám to příjde legrační ale opravdu.
Jednou k nám do Kopytnatčkova přijel cirkus, nečekaně jsem na jednoho klauna narazilo a tak jsem se ho leklo že jsem utíkalo přes celý Kopytnatečkov a ještě k tomu se mi o něm zdály ošklivé sny.

Cestou necestou

15. srpna 2012 v 10:30 | Kopytnateček |  Příhody Malého Kopytnatečka
Dnes jsem bylo na procházce a potkalo jsem mnoho zajímavých věcí, protože kromě kreslení rádo sem tam i něco vyfotím, pořídilo jsem z této procházky pár snímků :)






Víla

14. srpna 2012 v 8:00 | Kopytnateček |  Ateliér
V noci prý u nás v Kopytnatečkově tyhle malé potvůrky létají. Já je nikdy teda nevidělo ale hodně mi o nich vyprávěli. Hlavně večer před spaním když jsem bylo ještě malé. Protože jsem je ale nikdy nevidělo vždy jsem si je jen představovalo a také je hodně kreslilo.




Bubliny

13. srpna 2012 v 16:57 | Kopytnateček |  Ateliér
Jednou při procházce jsem vidělo jak ve vzduchu poletuje plno barevných bublin a z vysoké trávy jsem slyšelo veselý smích. Protože jsem od přírody moc zvědavé zvířátko, muselo jsem se jít hned podívat z čeho to má kdo takovou radost.
V trávě sedělo dětské miminko a mělo obrovskou radost právě z těch poletujících barevných bublinek. Snažilo se na ně dosáhnout a nebo jen čekalo která mu dopadne do laně. Moc se mi to líbilo a tak jsem vytáhlo svůj sešítek a zkusilo tento moment zaznamenat.