Září 2012

Zlobivý zoubek

26. září 2012 v 10:56 | Kopytnateček |  Příhody Malého Kopytnatečka

Dneska jsem muselo jít na návštěvu,
na kterou chodím opravdu nerado.
Ke komu že jsem se to vydalo?
To se dovíte z vyprávění :)

V podzimních barvách

24. září 2012 v 16:14 | Kopytnateček |  Ateliér

Zavládlo nám zamračené a tak trošku pro mě smutné počasí. Na podzim se vžycky mračím. Proto jsem se rozhodlo se dnes trošku ohřát. Nápad přišel v momentě, kdy jsem uvidělo první stromeček, který celý zářil těma rudo zlatejma lupenama. A víte co mi to připomělo :)


Nejkrásnější louka

23. září 2012 v 23:02 | Kopytnateček
U nás v Kopytnatečkově je prý hodně těchto nezbednic. Já jsem ale nikdy žádnou nevidělo, jako malému mi bylo hodně pohádek a příběhu vyprávěno / čteno právě s vílami. Proto si myslím, že ve skrytu své dětské duše, na ně tak trošku věřím.
A moc se mi líbí představa, že příroda je tak krásná za jejich pomoci.
Znáš tu louku u velkého dubu? Že ne! Tak se tam pojď se mnou podívat.

Kočičí koncert

18. září 2012 v 10:59 | Kopytnateček |  Ateliér

Když v noci, nad doškové střechy vyjde měsíc,
ve svém nejzářivějším kabátě,
tak kočičí umělci vyjdou na svá osvětlená pódia
a začnou svůj noční koncert.



II. Poznáš mě?

15. září 2012 v 21:04 | Kopytnateček |  Ateliér
Tentokrát jsem si pěkně naběhlo. Říkalo jsem si že zkusím zase něco jiného. Jak už jsem říkalo u některého z předešlích obrázků, pány tvorstva moc netvořím. Znovu jsem se to tedy pokusilo rozseknout a napravit. Ovšem můj pokus je všelijaký. Když mi papír s mužskou tváří leží na stole, říkám si že to tak hrozně nedopadlo. Zlom ovšem nastává když si vezmu blok do kopýtek a podívám se na dílo tak jako by jsme stáli na proti sobě. V ten moment mi ani přivření očí nějak nepomáhá a nevím kam jsem při kreslení koukalo. No na konec posuďte sami :)

Malý, velký dospělák

8. září 2012 v 17:27 | Kopytnateček |  Malý Kopytnateček píše pohádky na téma týdne
Když jsem bylo malé kopýtko, tak jsem hrozně závidělo dospělým. Závidělo jsem jim, jak nemusejí nikoho poslouchat a mohou si dělat, co chtějí. Teď když už mě většina v okolí považuje za dospělé tak bych se nejraději vrátilo od každodenních starostí k dětským hračkám :) A protože máme téma týdne, Jsem tak šíleně dospělý/á, tak přihodím opět jeden kopytnatčí příběh :)



I. Poznáš mě?

6. září 2012 v 20:55 | Kopytnateček |  Ateliér
Kreslím rádo, ale asi ne podle pravidel. Rozměry, stíny tělesné proporce, to všechno jde trošku mimo mě. Sice jsem zkoušelo aby mi pomáhala chytrá knížka o kreslení, ale na konec to stejně zkončí, tak jak chcou má kopýtka a můj kopytnatčí pohled :) Proto si netroufám své nové dílko pojmenovat pravím jménem a raději vás nechám hádat :)